VĚSTRANNÝ PES jsem já
16. a 17.9.2017 nastalo to kýžené období, kterého se panička obávala už od jara a náležitě mě připravovala. V sobotu jsme se vydali do Chrudimi na všestranné zkoušky. První den se šlo pole a voda, druhý den les. Po vylosování čísel bylo jasné, že jdeme jako první ve skupině, a to v pořadí velké pole, malé pole a voda. Nastoupili jsme k poli řepy a tím to začalo, společný hon. Samozřejmě zajíci se jen hemžili a bažantů vylétávalo taky dost. Mě bouchl do nosu svým pachem malý zajíček, kterého jsem hned vystavil a postoupil za ním. Perfekt. Samozřejmě se i bohatě střílelo a hned jsme si mohli udělat přinášení teplého tentokrát obřího zajíce. Vše dobře dopadlo. Po honu jsem šel na hledání, kde mě teda opět v řepě napékalo mnoho pachů. U sloupu nadzemního vedení jsem se musel pozastavit před pachem bažantů a i po vzlétnutí dvou slepiček jsem si radši lehnul. Tím naše velké pole skončilo a šlo se na malé. Kam jinam než do řepy. Dohledávky byly na poctivou 50krokovou vzdálenost, ale i tak jsem bažanta natáhl na pořádnou vzdálenost a hned jsem ho donesl. Dohledávka se zajícem byla o dost těžší. Tam jsem toho cítil moc, a když jsem se blížil k dohledávanému zajíci, zinkl mě do nosu pach zajíce živého. Musel jsem ho teda vystavovat, jinak to neumím. V paničce by se krve nedořezal, protože mi nesměla jít pomoct. Živý zajíc vyskočil a metl kolejákem. Mě to ale nerozhodilo, houpl jsem po dohledávaném zajíci a mazal jsem s ním k paničce. Dostal jsem velkou pochvalu. Pak jsem si mohl za odměnu vypracovat krásnou vlečku s bažantem. První den končil na vodě. A jaké by mohlo být jiné počasí, než že se spustil pořádný déšť. Kdo by jen tak lezl v dešti do vody? No nechtělo se mi, byl jsem už mokrý dost, ale musel jsem to překousnout. Všechny vodní disciplíny jsem zvládl dobře. Tím první den skončil a my se jeli s paničkou vyspat domu. V neděli ráno jsme zase vyrazili směr Chrudim. Ten den nás čekal les. To jsem ale napínal paničku, jak to bude tentokrát s tou liškou. Na ohrádce jsem jel naplno a na stanovišti jsem zůstal klidný, i když jen kdyby něco vyběhlo … Nevyběhlo. A pak nastal čas mých oblíbených vleček, hlavně s lištičkou. Na tu jsme šli jako na první. Koukal jsem typicky neutrálně a tak panička nemohla poznat, co vyvedu. Nemohl jsem jí ale zklamat a tak jsem byl hned zpátky i s lištičkou. Huráááá. Zajíce jsem měl za odměnu. Pokračovalo se dál. Už jsem toho začínal mít dost. Když jsem měl jít dohledat lišku, tak jsem spíš jen tak bloumal s nadějí, že na tu potvoru nenarazím. A sakra, narazil jsem. Ale když už jsem u ní byl, tak jsem jí teda donesl, abych měl pokoj. Na závěr nás čekala šoulačka s barvou, které jsem si už jen vychutnával a obojí výborně vyfikl. To bylo radosti!!!!!!!! Jsem VŠESTRANNÝM PSEM!!!! A jak jsme dopadli? V krásné I. ceně s 479 body na 5. místě.
Nebyly to úplně jednoduché zkoušky, hlavně na poli. Byla to pro nás oba zase výborná, ale náročná škola a musím říct, že jsem si to docela užil. Že bych dostal rozum?????
Panička dostala za mě od paní jednatelky Lenky Kubalové krásnou kytičku. Děkujeme všem, kdo přispěl a pomohl nám při výcviku, držel pace a byl nám podporou.
Současně s oslavami složení těchto vysněných zkoušek jsme oslavili i moje 4. Narozeniny. Dárek byl opravdu masitý a chutný.
