velký výstavní úspěch

V sobotu 6.2. jsem vyrazili na mezinárodku do Brna. Tušili jsme velkou konkurenci a nebyli jsme daleko do pravdy, když bylo v katalogu 45 startujících maďarů. Posuzovala polská rozhodčí Jadwiga Konkiel. V třídě otevřené jsem se střetl se třemi psy, z toho s bráchou Corrym. Paní rozhodčí nás důkladně prohlížela v pohybu i v postoji, a když posuzovala mě, nějak se mi udělalo špatně a já jsem se na koberci pozvracel. To bylo ostudy. Od stolku přišla paní s vlhčenými ubrousky a kamarádky paničky jí poskytly pytlíky, zlatý páníček naší Darušky Radek vše odnesl, tak to po mně rychle uklidili. Pak už bylo jen líp. Ve třídě po zevrubném prohlídnutí všech v pohybu i v postoji  jsem vyhrál CAC a Corry byl výborný 3. Pak jsme se utkali v kole o nejlepšího psa plemene CACIB. Běhali jsme s pejsky z mezitřídy, třídy pracovní a třídy šampionů. Nikdo asi netušil, že zrovna já budu ohodnocen tím nejkrásnějším. Po posouzení fenek došlo k tomu „nejtvrdšímu“ boji o titul BOB – nejlepší jedinec plemene. Takhle daleko se ještě panička s námi zrzouny na výstavě nikdy předtím nedostala. Běhali jsme čtyři, pes a fena vítězové mladých CAJC a pes a fena CACIB. To bylo koleček a postojů, běhali jsme v po dvou v různých kombinacích a po dlouhé době mě paní rozhodčí přesunula na první pozici v řadě. Po posledním kolečku a postoji na nás ukázala se zvednutým palcem, což znamenalo vítězství a BOB!!!!!!! Tím jsem splnil podmínku pro udělení titulu Český šampion. Posléze jsme zjistili, že na CACIBové kartičce je razítko CAC ČMKU, tak jsem tedy započali šampiona ČMKU. Aby toho nebylo málo, zjistili jsme, že jsme byli nominovaní na  Cruft´s 2017.

To neskutečné proplouvání mezi 45 maďary od nejlepšího ve třídě, pak mezi psy, až po nejlepšího v plemeni a běhání po „červeném“ koberci v závěrečných soutěžích, byl neskutečný zážitek. Paničce během toho vyteklo spousty slz překvapení a štěstí. Opět zde platí věta, že panička neví, co všechno ve mně má.