Tento rok byl velice pestrým a tak nějak rokem přelomovým. Staly se události veselé, šťastné ale i velice smutné a fatální.

Když totiž panička myslí, že jí nestačíme s máti Korynkou, tak vymýšlí voloviny. Proč by nám prý nepořídila do party dalšího rošťáka, teda rosťandu? Když má pocit, že cvičení se mnou je jí málo, budiž. A tak padla skvělá nabídka, která se neodmítá. Ze spojení Vádászpajtas Thymos - Ichnobates z Holandska žijícího v ČR a Siomenty Mayerházi Jánka z Maďarska žijící v Litvě se narodilo 19. února 8 štěňátek a paničce bylo potěšením vybrat si z vrhu fenečku. A tak nám přibyla do party holčička Lorette Žvorüna, neboli Lorettka, Lólí, atd. .... Panička se obávala, jak jí do smečky přijmeme, ale šlo to hladce a za pár týdnů se z nás stala ta správná nerozlučná trojka. Hlavně teda z nás dvou dvojka. S ní se tak báječně řádí. Doufáme všichni, že se jí bude dařit.

Jako každý rok, místní okresní myslivecký spolek pořádal soutěž úspěšných kynologických vůdců okresu. Po loňské zkouškové sezóně jsme se s paničkou zařadili na krásné druhé místo.

V tomto roce nás čekalo i několik milých setkání s mými příbuznými. Nejprve tradiční květnové Jizerské hory s Gleníčkovou partou, v červenci srázek s polosourozenci z vrhu E na Pastvinách. Na konci října nás přijela navštívit krásná ségra Caira. Zaběhali jsme si a zalumpačili na Ronovci a byl to moc fajn den.

Podzim a zimu jsme prožili jak jinak než fajnovými hony.

18.11. k nám přišla velesmutná zpráva. Za duhový most odešel taťka Glen. Už mu bude dobře a my na něj nikdy nezapomeneme. Je to kus mého já.