No, a protože ta naše malá holka Lorettka je moc hezká a panička s ní jezdí na výstavy, mě tahají sebou. Ach jo. Tento rok byl opravdu zase nabitý.

Nemohla nás minout národní hanácká výstava v Brně 13.1.2018. Tam mě posuzoval Vlastislav Vojtek ze Slovenska a byl to doslova propadák. Pan rozhodčí dělal značné rozdíly mezi psy a ohodnotil nás v třídě vítězů VD3/3. Další výstava nás čekala 4.2. zase v Brně, tentokrát mezinárodní, tam to bylo teda už lepší. Polský rozhodčí Wojciech Burski mě posoudil na V3/3. Zimní sérii výstav zakončila mezinárodní v Nitře 11.2.2018, kde posuzovala Slovenka Jana Janek. Po jejím dlouhém váhání jsem zase skončil na chvostu s výsledkem V4/4. Sezóna pokračovala speciálkou klubu v Náměšti na Hanné a zase jsem byl poslední V4/4 od Maďarského rozhodčího a národkou v Mladé Boleslavi. I když vypadalo, že jsem ve třídě sám a byly velké šance na titul, paní rozhodčí Kunfalvi titul nakonec škrtla a odůvodnila to současným špatným stavem srsti. V tomto roce se konala jedinečná Středoevropská výstava pořádaná klubem a den na to klubová výstava v Zákupech posuzované zahraničními rozhodčími. No nikdo si na mé výsledky nemůže stěžovat. V3/9 a V3/8 je krásné. Hlavně to „výborný“ a úspěšné pořadí ve velké konkurenci bylo třešničkou na dortu. Ovšem na další výstavě jsem opět zaperlil a rozjel jsem to před slovenskou rozhodčí Gabrielou Ridarčíkovou na mezinárodce v Mladé Boleslavi. Po dlouhé době zase byla meta nejvyšší a já byl nejkrásnějším jedincem plemene. Ještě jsem zaperlil v závěrečkách, kdy jsem byl ve skupině ohařů 4. nejkrásnější. Hned nato jsem si to pokazil v říjnu na Slovensku v Bratislavě, kde jsem se nelíbil rozhodčímu Matyášovi a zase jsem vyfásl VD. Další výstava byla opět za V2/2 res. CAC od Jany Janek. Slovensko je prostě nějaké zakleté. Tím výstavní rok 2018 skončil.