výstavy

Postupně mě panička začala zvykat a učit postoj, abych k něčemu taky vypadal. Aby jsme to všechno zúročili, už jako mladý dorostenec jsem začal jezdit po výstavách. A probendili jsme toho docela dost. Moje první byla jarní prý tradiční mezinárodní v Českých Budějovicích. Držet palce nám přišli táta s páníčkama a na mojí premiéru to nebylo vůbec špatné. Vraceli jsme se nadšení s výsledkem VN1 a s krásným posudkem od pana rozhodčího Václavíka, který před lety, když s paničkou a Korčou vešly do kruhu, na ní prohlásil: "Ježiši paní, kde jste tohle vzala?" Já jsem se mu asi líbil víc.

Na dalších výstavách nám štěstí moc nepřálo. Byli jsme na dvou, speciální výstavě v Náměšti nad Oslavou a národní výstavě až v dalekých Klatovech. Ani na jedné mi nevytkli rozhodčí p Vlasák a p. Dolejší žádné vady, ale asi celkový dojem adolescenta nedal na víc, než velmi dobrou. Za to můj táta Glen z Panských lesů zaperlil výborně. Na obou výstavách dostal titul BOB jako nejlepší představitel plemene!!!!

V sobotu 9.8.2014 se konala klubová výstava v Zákupech. Už je to 4 roky, co jsme tam začínali s Korou, na klubové speciálce. Tenkrát to pro ně bylo fiasko v dešti. Dalo se to očekávat znovu. V katalogu bylo neuvěřitelných 123 maďarů. Brrr to byla konkurence. Tentokrát se nás za slunného a parného počasí pod vedením Karla vydalo na výstavu hned několik z rodiny. Korynka, nejmilejší nás všech Glen a několikeré jeho potomstvo - naše Coco, Aggie a Alex Sagia Gray a 3 "Diamantíci" (potomci Glena s jinou mamkou) jako dorostenci. Nastoupil jsem ve třídě mladých s dalšími 10 konkurenty a s paničkou jsme se moc snažili. Pan rozhodčí Vondrouš mi dal překrásný posudek a konečně známku VÝBORNÁ. S dalšími čtyřmi jsem pak bojoval o pořadí a to bylo radosti, když jsme vyfásli třetí místo. HURÁÁÁÁÁ!!!! Dostali jsme ještě krásnou kokardu. Ve třídě mladých šla také ségra Coco mezi 15 fenami. Rozhodně se neztratila, a i když na ní padla velká únava zrovna při posuzování, dostala krásné V bez pořadí. Pak přišla řada ještě na Korynku. To už bylo opravdu velké teplo a jí přecházela dobrá nálada a nasazovala ten její typický výstavní škleb a nakrčený postoj. Jako by se chtěla za celou její přítomnost tam mstít a paničce to osolit. Ale ona jí dostala a lupla jí do kruhu Karlovi. Snažila se nás najít očima mezi lidmi, ale bylo jí to k ničemu, Karel jí ovládl. Bylo s nimi v kruhu vítězek ještě 6 fen. Všechny feny byly výborné. Po dlouhém přemítání a určování pořadí paní Dvořáková Korču ohodnotila známkou V3. Asi abychom si neměli co vyčítat. Všichni jsme si nakonec výstavu užili a jeli domu s dobrým pocitem "vítězství".

Abychom moc výstavně nezaháleli, jsme vyrazili i na podzimní mezinárodku v Českých Budějovicích. Dopoledne bylo takové rozpačité, dlouhé a dusné, šlo před námi několik druhů ovčáků a pak teprve maďárci. Já jsem šel s dalšími dvěma psy v třídě mladých a o fous nám uteklo prvenství. Vyfasoval jsem od paní Gabriely Ridarčíkové (SK) V2 a krásný posudek. Prý jsem pes s dobrou proporcionální stavbou, dobrou hlavou (o obsahu se tam nepíše), dobrým krkem s volnější kůží, pevným hřbetem, hrudníkem dobře hlubokým, dobrým předhrudím a výborným pohybem.

Tohoroční výstavní závěr se konal poprvé na výstavišti v Praze Letňanech 1. a 2.11. A nebylo v tom jen předvádění v kruhu, ale i důležitý životní krok – výběr do chovu. Celým časem nás doprovázeli Katka a Karel Vadlejchovi, kteří s námi byli celou dobu na výstavišti a se svojí pohostinností nám poskytli pohodlí jejich domova k přespání. To bylo pro mě asi to nejlepší, protože jsem si mohl hrát s taťkou Glenem a pošťuchovat se se strejčkem Argentem. Nejoslnivější ale byly lavice, gauče a postele, na kterých jsem se mohl povalovat a kterých si doma jen tak neužiju. A teď už k jádru věci. Oba dny jsme nastoupili ve třídě mladých. V sobotu posuzovala slovenská rozhodčí Jana Janek a nastoupilo se mnou dalších 5 psů. Teda konkurence veliká. Po delším běhání nás paní rozhodčí zařadila na druhé místo a to bylo i pořadí se známkou výborný. Výsledek naprosto ohromující a posudek lichotivý. Malinko jsem teda paničku pozlobil, protože se mi moc nechtělo stát a šponovat se. Raději jsem se občas uchýlil do pohodlného postoje alá houpací kůň. Po posuzování v kruhu jsem byl převelen na důležitější místo, a to na výběr do chovu. Tam už to teda tak růžově nevypadalo, tam mě prozkoumávali víc. Bylo by s podivem, kdybych se líbil všem, ale výsledek zněl „vybrán za kandidáta chovu“ prý s předností vyrovnané povahy a pevných nervů. Sobotní mise byla u konce a mohli jsme se přesunout na pole s Glenem a Argentem. To byl asi světlý bod dne. Moje první noc v pražském panelákovém bytě se mi moc líbila, svezl jsem se výtahem a mohl jsem si udělat pohodlí, kde se mi zalíbilo. A že jsem byl po takovém dni unavený. V neděli ráno jsme se opět vydali s Vadlejchovými na Letňanské výstaviště. V kruhu před námi bylo posuzováno neuvěřitelné množství kokrů a na maďary přišla řada v jednu hodinu odpoledne. Pak to bylo rychlé. Ze dvou posuzovaných psů mě irská paní rozhodčí Carrol Angie McCarry ohodnotila známkou výborný 2 a mohli jsme jet domu. Tím skončil náš výstavní rok 2014.

Fotky jsou k vidění v záložce fotodokumentace.